|
|
Měření symetrického a nesymetrického rušení na napájecích vodičích
Matýsek, Michal ; Soldán, Josef (oponent) ; Dřínovský, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá rušivými signály a šumy, možnostmi jejich měření, způsobem jejich odstranění a následně návrhem umělé sítě LISN. V teoretické části je uveden způsob vzniku rušivých signálů, jejich druhy a přehled měřících přístrojů pro jednotlivé druhy těchto signálů a jejich vlastností. V rámci praktické části byla vyvinuta umělá síť LISN pro dlouhodobou zátěž 5 A, frekvenčním rozsahem 150 kHz až 30 MHz s možností měřit odděleně symetrické a asymetrické rušivé napětí a přepnutím do funkce smíšené jako klasický LISN. Síť LISN byla pro lepší parametry řešena jako dvoustupňový filtr LC.
|
|
|
Vazební mechanismy přenosů rušivých signálů
Chromý, Stanislav ; Vedral,, Josef (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Hlavním zaměřením bakalářské práce je popis dominantních zdrojů rušení a vazebních mechanismů přenosu rušivých signálů od zdroje rušení do rušeného systému včetně hlavních zásad pro minimalizaci a eliminaci vlivu rušení na systém. Navazující část bakalářské práce popisuje vazební mechanismy přenosu rušivých signálů do reálného kabelového systému včetně odvození teoretického přenosu vazebního mechanismu a jeho následné ověření měřením pomocí simulovaného neharmonického signálu.
|
|
|
Přístroje EMD a jejich ovlivnění
Mikula, Dalibor ; Buchta,, zdeněk (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Práce se zabývá implantabilními přístroji a možnostmi jejich ovlivnění elektromagnetickým polem. Nejprve je diskutována problematika elektromagnetické kompatibility. Jsou vysvětleny základní pojmy a následně popsány zdroje možného rušení implantabilních přístrojů a normy zabývající se touto problematikou. Dále je uvedena krátká kapitola, která se zabývá přístroji ovlivňující činnost implantabilních přístrojů, a to jak přístroji, se kterými se mohou lidé s implantabilními přístroji setkat v každodenním životě, tak přístroji používanými v medicínském prostředí. V následující části je navržen postup měření vlivu elektromagnetických polí na pracovišti magnetoterapie a elektroléčby FN Brno. V této části je popsán návrh měřicí karty, s jejíž pomocí jsou měřeny impulsy implantabilních přístrojů. Následuje popis měření na implantabilních přístrojích na pracovišti Rehabilitačního oddělení FN Brno. MIKULA, D. Přístroje EMD a jejich ovlivnění. Brno, 2009. 74 s. Diplomová práce na Vysokém učení technickém v Brně na fakultě elektrotechniky a komunikačních technologií. Vedoucí diplomové práce Ing. Marie Havlíková, Ph.D.
|
|
|
Kardiostimulátory a zdroje rušení
Lojková, Lea ; Sekora, Jiří (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tématem této semestrální práce jsou kardiostimulátory a zdroje rušení. Projekt částečně navazuje na starší diplomovou práci na dané téma (Ing. Kulík, Ústav automatizace a měřicí techniky FEKT, VUT Brno) a z hlediska metodiky měření rozvíjí dané téma podobným směrem. Teoretická část práce stručně vysvětluje principy nukleární magnetické rezonance a magnetické tomografie, popisuje nejběžnější metody používané při magnetické tomografii, definuje kardiostimulátor, uvádí hlavní milníky v jeho vývoji a podrobněji se rozepisuje o kardiostimulátoru jako systému, jeho uspořádání, řízení, nejběžnějších senzorech a způsobech použití. Elektromagnetická interference kardiostimulátorů a defibrilátorů je zpracována formou úplné rešerše od nejstaršího nalezeného záznamu z prosince 1991 až po květen 2009. V praktické části práce se popisuje měření magnetického pole a možnosti sledování jeho účinků na kardiostimulátory. V zásadě existují dvě možné metody měření: off-line expozice vzorku působení magnetického pole na určitou dobu a následný odečet záznamu z kardiostimulátoru pomocí programátoru, nebo on-line sledování činnosti kardiostimulátoru po celou dobu experimentu pomocí měřicí karty. První metoda je schopna spolehlivě prokázat, že k žádné poruše nedošlo, a umožňuje provádění experimentů s dynamickou expozicí kardiostimulátorů, ale v některých případech vykazuje měřicí zařízení zdánlivé poruchy i tam, kde kardiostimulátor ve skutečnosti pracuje dobře. Druhá metoda spolehlivě monitoruje činnost kardiostimulátoru a její jedinou nevýhodou je vyšší úroveň šumu při pohybu vzorku kardiostimulátoru.
|
|
|
Anténní předzesilovač pro měření EMI
Sedlák, Milan ; Urbanec, Tomáš (oponent) ; Dřínovský, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem nízkošumového předzesilovače pracujícího ve frekvenčním pásmu od 30 MHz do 1 GHz, využitelného při měření a testování elektromagnetické interference ve zkušebnách elektromagnetické kompatibility. Teoretická část práce je zaměřena na rozbor a popis potřebných vlastností nízkošumových předzesilovačů, potřebných pro následný návrh. Praktická část práce se věnuje výběru vhodných komponent, simulaci, návrhu a následné realizaci nízkošumového předzesilovače. V závěru práce jsou popsány a diskutovány dosažené výsledky samotného návrhu a finálních ověřovacích měření.
|
|
|
Kazuistiky vystavení pacientů s CIED zdroji elektromagnetické interrference
Morava, Jan ; Richter, Aleš
Příspěvek se věnuje interakci rušivého elektromagnetického pole a srdečního implantabilního elektronického zařízení, kardiostimulátoru nebo kardioverter-defibrilátoru. Poukazujeme na široké diagnostické možnosti moderních implantátů. Chování stimulátoru v přítomnosti rušení analyzujeme na dvou kazuistikách intrakardiálního EKG z pamětí přístroje. Na dané epizodě popisujeme vliv rušení na stimulační funkci, diskutujeme mechanismus a detekci z pohledu stimulátoru. Diskutujeme individuální optimalizaci nastavení stimulátoru podle konkrétních epizod.
|
|
|
Analýza elektromagnetického pole emitovaného při obloukovém svařování na funkci kardiostimulátoru
Souček, Tomáš ; Richter, Aleš ; Abdel-Haq, Mahdi
Pacienti s kardiostimulátory, nebo kardioverter-defibrilátory jsou vystavení určitému riziku ovlivnění tohoto zařízení okolními zdroji elektromagnetického pole. Jedním ze zdrojů potenciálně nebezpečného pole je oblouková svářečka. Cílem tohoto příspěvku je představit prováděný výzkum zaměřený na analýzu funkci kardiostimulátoru při sváření. V první části výzkumu je prováděno in-vitro měření se 7 kardiostimulátory, které jsou testovány při sváření metodou MIG. Pomocí programmeru jsou sledovány odezvy kardiostimulátorů, z nichž budou vyvozeny bezpečné podmínky pro sváření pacienty s kardiostimulátory. V příspěvku jsou popsány metody použité ve výzkumu.
|
|
|
Anténní předzesilovač pro měření EMI
Sedlák, Milan ; Urbanec, Tomáš (oponent) ; Dřínovský, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem nízkošumového předzesilovače pracujícího ve frekvenčním pásmu od 30 MHz do 1 GHz, využitelného při měření a testování elektromagnetické interference ve zkušebnách elektromagnetické kompatibility. Teoretická část práce je zaměřena na rozbor a popis potřebných vlastností nízkošumových předzesilovačů, potřebných pro následný návrh. Praktická část práce se věnuje výběru vhodných komponent, simulaci, návrhu a následné realizaci nízkošumového předzesilovače. V závěru práce jsou popsány a diskutovány dosažené výsledky samotného návrhu a finálních ověřovacích měření.
|
|
|
Vazební mechanismy přenosů rušivých signálů
Chromý, Stanislav ; Vedral,, Josef (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Hlavním zaměřením bakalářské práce je popis dominantních zdrojů rušení a vazebních mechanismů přenosu rušivých signálů od zdroje rušení do rušeného systému včetně hlavních zásad pro minimalizaci a eliminaci vlivu rušení na systém. Navazující část bakalářské práce popisuje vazební mechanismy přenosu rušivých signálů do reálného kabelového systému včetně odvození teoretického přenosu vazebního mechanismu a jeho následné ověření měřením pomocí simulovaného neharmonického signálu.
|
|
|
Kardiostimulátory a zdroje rušení
Lojková, Lea ; Sekora, Jiří (oponent) ; Havlíková, Marie (vedoucí práce)
Tématem této semestrální práce jsou kardiostimulátory a zdroje rušení. Projekt částečně navazuje na starší diplomovou práci na dané téma (Ing. Kulík, Ústav automatizace a měřicí techniky FEKT, VUT Brno) a z hlediska metodiky měření rozvíjí dané téma podobným směrem. Teoretická část práce stručně vysvětluje principy nukleární magnetické rezonance a magnetické tomografie, popisuje nejběžnější metody používané při magnetické tomografii, definuje kardiostimulátor, uvádí hlavní milníky v jeho vývoji a podrobněji se rozepisuje o kardiostimulátoru jako systému, jeho uspořádání, řízení, nejběžnějších senzorech a způsobech použití. Elektromagnetická interference kardiostimulátorů a defibrilátorů je zpracována formou úplné rešerše od nejstaršího nalezeného záznamu z prosince 1991 až po květen 2009. V praktické části práce se popisuje měření magnetického pole a možnosti sledování jeho účinků na kardiostimulátory. V zásadě existují dvě možné metody měření: off-line expozice vzorku působení magnetického pole na určitou dobu a následný odečet záznamu z kardiostimulátoru pomocí programátoru, nebo on-line sledování činnosti kardiostimulátoru po celou dobu experimentu pomocí měřicí karty. První metoda je schopna spolehlivě prokázat, že k žádné poruše nedošlo, a umožňuje provádění experimentů s dynamickou expozicí kardiostimulátorů, ale v některých případech vykazuje měřicí zařízení zdánlivé poruchy i tam, kde kardiostimulátor ve skutečnosti pracuje dobře. Druhá metoda spolehlivě monitoruje činnost kardiostimulátoru a její jedinou nevýhodou je vyšší úroveň šumu při pohybu vzorku kardiostimulátoru.
|
host ::
RSS.